Výlet do minulosti

Během aktuálního lockdownu jsem začala prolézat Wayback machine. Robota, který prolézá internet a jednou za určitou dobu pořídí otisk webových stránek. I když moje blogy žily pokaždé stěží dva roky, nějaké ty otisky tam jsou a já jsem se poddávala záchvatům nostalgie a dívala se, co jsem tehdy posílala do světa.

Upřímně netuším, co na tom tehdy kdo viděl. Mrňavé začátečnické fotky s velkým rámečkem a vytvořeným stínem, s rozmáchlým podpisem a prokládané deníčkovými zápisky o všech těch nudných věcech, které se mi tehdy děly. Jo, pro mě dneska mají sentimentální význam, ale nedokážu si představit, na co byly těm ostatním.

Pak to začalo jít do grafiky, do tapet, do layoutů a do fotek, což je směr, který si už jak-tak pamatuju. Hlavně proto, že jsem z něj více či méně vycházela u několika dalších blogů. Vzpomínám si, že jsem chtěla hlavně psát a obdivovala jsem blogerky s dlouhými krásnými články. Otázkou zůstává, koho jsem tehdy vlastně měla na mysli. Když jsem se dívala na ty svoje, viděla jsem stěží pět řádků textu, pod tím jednu fotku a konec.

Nostalgie je potvora. Barví vzpomínky na růžovo a kalí úsudek. Naštěstí existují šikovné internetové služby, které dokážou člověka vrátit rychle zpátky na zem 🙂

Napsat komentář