Píšu

Low buy duben: Čas minimalizovat apríly ve financích

Nepomůže změna pravidel. Pomůže až změna přístupu. Můžeme si nadiktovat celou stránku požadavků na low buy a na zacházení s penězi. Dokud se my sami nenaučíme myslet jinak, bude to jenom tupé memorování a po skončení výzvy skončíme tam, kde jsme byli předtím. V dubnu, po čtyřech měsících s přemýšlením o penězích, cítím první změny v přístupu k nákupům. Viděla jsem množství různých zápisníků, nekoupila jsem ani jeden a nemusela jsem ani nic zakazovat. Jednoduše jsem viděla, že bych je zase měla prázdné a k ničemu bych je nevyužila.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Low buy výzva: Březen a změny v mojí hlavě

Třetí low buy měsíc je za mnou a zase byl o kousek jiný než ty předchozí. V lednu si sedal prach po rozvíření novoročního předsevzetí, v únoru jsem se probouzela z kocoviny a v březnu pomalu nacházím pevnou půdu pod nohama. Smazala jsem z mobilu jak Facebook tak Instagram a zaměřila jsem se na Twitter (@andreavyor). Meta jako sociální prostor mi jaksi nesedí a nevýhody převažují nad výhodami.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Low buy únor: Co to vlastně dělám a proč?

Naučit se zacházet s penězi, než se naučí cvičit ony se mnou. Zvlášť letos si ta výzva přišla jako na zavolanou. Všechno se to skládá takovým způsobem, že si nedokážu vymyslet lepší podmínky pro putování ve svých vlastních myšlenkových pochodech. Poznala jsem, že využiju přibližně tři dny času, pokud mě popadne neutuchající chuť něco nakupovat. Rady typu „počkej si 24 hodin a nakupuj až další den“ pro mě nejsou stavěné. Já potřebuju aspoň 72 hodin, než opadne ten největší záchvat 😀

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Únor a test nastavených hranic

Zadala jsem si pevnou částku k našetření a začala jsem počítat, kolik měsíců budu potřebovat s konkrétní spořicí rychlostí. Úkolem low buy není zatrhnout si žít, ale dokázat vybudovat rezervu. Tím, že zvládnu vybudovat polštář tak, že budu mít finance odložené bokem a nebudu na ně sahat si pomůžu hned několikrát. Nebudu muset do rychlých půjček, pokud se něco fakt vymamlasí, naučím se zacházet se svými financemi a naučím se uvažovat v širším měřítku, než je jenom jedna výplata a druhá výplata.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

První měsíc s low buy

Mám za sebou necelý první měsíc. Nepočítám od prvního ledna, protože samotné low buy rozhodnutí přišlo o pár dní později, ale i tak pro pořádek chystám článek s datem ke konci měsíce, kam přijde rekapitulace všeho důležitého, co jsem na svojí low buy cestě zaznamenala. Musím říct, že tu výzvu vážně potřebuju. Řekněme, že jsem se v lednu pozorovala a rozhodně jsou věci, které ocení vylepšení.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Extrémy jsou k ničemu

Jestli mi něco utíká do všech možných stran, jsou to hlavně moje emoce. Poslední půlrok jsem začala s tréninkem jednoduché meditace před spaním, ale naučit se nesoudit a nelítat za svou vlastní hlavou je těžší, než bych si sama myslela. I když mám knížku, která mě k tomu dovedla, na hromádce „odnést do knihobudky“, neznamená to, že na meditaci samotnou zanevřu.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Evidence výdajů: Aplikace, nebo papír?

Zkoušela jsem obojí. Seznamy výdajů si už nějakou dobu píšu do diářů a jednu chvíli jsem si vedla i aplikaci v mobilu – ale nedůsledně a stav v aplikaci pak neodpovídal stavu na účtu. V diáři jsem viděla všechny položky vypsané pod sebou, ale málokdy jsem skutečně počítala celkové výdaje. Aplikace ukazuje sečtené částky v jednotlivých kategoriích a po rozkliknutí ukáže konkrétní výpis transakcí položku po položce.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Už nemám strach

Loňský rok jsem nasbírala „trochu“ víc foto techniky, než jsem reálně schopná využívat. Letos jsem si dala stopku na další nákup a navíc se mi podařilo porazit další svůj strach: prodej věcí na bazaru.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

První změny

Stačilo přestat přemýšlet o tom, co si příště koupím. Stačilo vzít na vědomí fakt, že minimálně další rok budu používat všechno to, co mám teď. Nutno dodat, že rozhodně netrpím hmotnou nouzí – jak jsem už zmínila, ve štědrých časech jsem si nasyslila a teď mám na čem stavět. Spíš se mi poslední dva dny začaly objevovat v hlavě myšlenky o tom, že můj archaický teleobjektiv Sigma 50-150 mm f2,8 je nejsvětelnější zoomovací sklo co mám a že kdybych měla kupovat 50 – 140 f2,8 od Fujifilmu (klidně i z druhé ruky) , nebude stát 7 000 Kč jako stála ta Sigma a rozhodně bude minimálně dvakrát větší. U mého focení krajin jsem skončila u sestavy 18-55 a 55-200 a „vzpomněla“ jsem si na ty časy, kdy jsem fotila zrcadlovkou a ta Sigma mi kryla záda.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Krok jedna: inventura ve financích

Myslíme si, že víme. Někteří z nás jsou preciznější, někteří to bereme rámcově a jenom tušíme, ale dokud to všechno nedáme na papír, nemůžeme se pohnout z místa. Každý low buy / no buy začátek potřebuje základ v podobě revize příjmů a výdajů. Dokud nebudeme mít přesně na papíře kde a kolik utrácíme a jaké přesně máme nezbytné výdaje, nepohneme se s financemi z místa.

Pokračovat ve čtení →