Píšu

Second times nine: Já na to stále myslím

Říjen a listopad za mnou a já mám hotové dárky na Vánoce. Většinou to řeším až tak dva týdny před Štědrým dnem; letos jsem si na to celé dala trochu víc času. Chtěla jsem se vyhnout tomu největšímu náporu na zásilkové služby a myslím, že se mi to docela povedlo.

Už nemám druhý web – na dva blogy zároveň mi to nějak nejde. To je jak s těmi dvěma fotoaparáty, taky to bylo velké špatné. Jo, a když jsme u fototechniky – vzala jsem všechno od Fuji, část jsem toho prodala do Megapixelu, na protiúčet jsem vzala Nikon Z5 a dva pevné objektivy a zbytek jsem si prodala sama na svoje triko a objednala zoomový objektiv Nikon Z 24-120 f4 . Bazarové prodeje postihnou od roku 2023 změny. Nad dvanáct transakcí nebo nad 48 000 Kč prodeje budou člověka evidovat na finančním úřadě. Chtějí danit soustavnou „podnikatelskou přivydělávací činnost prováděnou přes bazary“ a toto rozhodnutí můj exodus uspíšilo. Přechod na full frame mi rotoval v hlavě už dlouho a do konce roku 2022 to vypadá na dost dobrou šanci obejít se bez zdaněného příjmu navíc.

Mám tedy full frame. Ne, nemyslím si, že by to bylo na fotkách poznat. Ono je to všechno ze 3/4 výhradně rukama a ty foťáky jsou jenom nářadí. Já jsem nějak od července 2011 do června 2020 fotila na zrcadlovky Nikon a i když jsou Fujiny dost dobré, stýskalo se mi po Nikonu a chtěla jsem zpátky. Taky když Fujifilm uvedl novou X-T5 a zveřejnil, že má 40 MPx snímač a bude stát 48 000 Kč jenom tělo, zdálo se mi to fakt dost peněz a fakt dost velké soubory k tomu. Já tak velké soubory nemám kde využít, Fuji obecně jde s cenami za zajímavé fotoaparáty dost nahoru, low end sekci tam zařízli a jak nenatáčím video ani nefotím sport nebo wildlife, tak si pořád myslím, že je Z5 vhodnější. Využila jsem všechno, co o sobě vím a i když jsem se v tom chvíli trochu plácala, nakonec jsem vybrala „zasklení“ přesně pro sebe a od půlky listopadu fotím zpátky Nikonem.

Říjen a listopad jsem prožila v takovém menším tornádu a prosinec je ve znamení ladění sebe samotné na low buy výzvu 2023. Navíc jsem si na sebe vymyslela další výzvu. Jsem chronický overthinker a furt mi něco šrotuje v hlavě. Je to vesměs negativního charakteru a optimismus aby v těch iluzorních scénářích hledal lupou. Mám za úkol hlídat svoji hlavu a zastavovat všechny ty scénáře, které se mi líhnou v mozku. Zatím jenom to; všímat si, že se to děje, zastavovat to a nepomáhat tomu svojí vlastní vůlí.

Můj mozek si hledá neustále další věci, které by mohl chtít a na mně je, abych ten cyklus zastavila. Za letošní rok jsem se naučila aplikovat na svoje příjmy a výdaje jednoduchou matematiku a zvykla jsem si, že není ostuda mít svoje příjmy a výdaje sepsané na papíře a není hanba přesně vidět, kolik člověk má a kolik mu zbyde. Spousta lidí se cítí povýšeně, když se řekne obálkový systém nebo počítání výdajů, ale nakonec jsou to oni, kteří si neuvědomí, že ten karton cigaret každý týden něco stojí a nebo že denně jídlo venku vyjde daleko dráž než nákup surovin a „nudné“ vaření.

Není to ostuda. Vidět to černé na bílém, spočítat si finanční rozvahu a držet se plánu. A pokud to jinak nepůjde, klidně používat obyčejnou papírovou obálku. Pokud chceme jiné výsledky, nesmíme používat pořád stejný postup.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *