Moje zvyky byly až do letošního ledna stejné. Jak s Nikonem, tak potom s Panasonicem. Pořídila jsem si jedno tělo a jeden objektiv, pak jsem se začala poohlížet po tom všem, co ještě nemám, nakoupila jsem si další těla a další objektivy a pak jsem hledala jiný systém – abych si koupila jedno tělo a jeden objektiv a měla klid na focení. Rychle mi došlo, že to tak dlouho nepůjde. Zvlášť když jsem si začala cíleně všímat, kolik různých fotografických systémů mi dokáže mozek naservírovat za jediný den jako vážnou variantu k nákupu. To se dokážu dostat od malého micro four thirds snímače až k full framu a u všeho cítím tu myšlenku, „že budu mít konečně klid na tvoření“ . Až na to, že to začne jedním tělem a jedním objektivem, pokračuje to dalšími nákupy a končí to zase u jednoho těla a jednoho objektivu, abych nemusela přemýšlet a mohla jenom fotit.
Pokračovat ve čtení →Se vztahem, nebo bez něj?
To tak dneska pronesla Kristýna Dolejšová alias @hellochristie na Instagramu zajímavou myšlenku. „Tvrdím, že je mi bez vztahu dobře, ale kdy jsem byla bez vztahu naposledy? Pokud jsem náhodou zrovna nikoho neměla, proháněl se mi někdo aspoň v hlavě. „
Pokračovat ve čtení →Co když není žádné zítra?
Všechny změny, které chci dostat do života provádím na několikrát. Zářivým příkladem budiž aktuální low buy rok. Už před časem jsem se o něco podobného pokoušela, ale bez většího úspěchu. Jednoduše potřebuju nasbírat dostatečné přesvědčení na to, abych se kousla a pevně rozhodnutá si přeházela ty návyky, které mi překážejí.
Pokračovat ve čtení →Low buy výzva: Březen a změny v mojí hlavě
Třetí low buy měsíc je za mnou a zase byl o kousek jiný než ty předchozí. V lednu si sedal prach po rozvíření novoročního předsevzetí, v únoru jsem se probouzela z kocoviny a v březnu pomalu nacházím pevnou půdu pod nohama. Smazala jsem z mobilu jak Facebook tak Instagram a zaměřila jsem se na Twitter (@andreavyor). Meta jako sociální prostor mi jaksi nesedí a nevýhody převažují nad výhodami.
Pokračovat ve čtení →Pět let sem, pět let tam
To se uživatel Chyba systému na Twitteru zeptal, kde jsme se před pěti lety viděli za pět let. Co jsem řešila 8. března 2017? Kde jsem vůbec blogovala? Práce a bydlení je už nějakou dobu jasná, ale co ten zbytek? Pět let zpátky. Vím jistě, že jsem si před cca patnácti lety představovala, že přesně pro tyto účely budu uchovávat dlouhatánskou řadu deníků. Za každý rok jeden, a až budu potřebovat něco takového zjistit, najdu si příslušný svazek a jednoduše se podívám. No – selhala jsem 🙂
Pokračovat ve čtení →Bez nálepek
Jsem vděčná za to, že můžu. Že můžu řešit podružnosti jako low buy, svoji tvorbu a co a kam chci vlastně tvořit. Ta první ranní myšlenka na to, jestli stále žije Zelenskyy už nebývá tak neodbytná jako první týden okupace a pomalu se dostávám do stavu, kdy žiju tady a teď a užívám si těch drobností jako hledání otevřených restaurací a procházky s foťákem.
Pokračovat ve čtení →Low buy únor: Co to vlastně dělám a proč?
Naučit se zacházet s penězi, než se naučí cvičit ony se mnou. Zvlášť letos si ta výzva přišla jako na zavolanou. Všechno se to skládá takovým způsobem, že si nedokážu vymyslet lepší podmínky pro putování ve svých vlastních myšlenkových pochodech. Poznala jsem, že využiju přibližně tři dny času, pokud mě popadne neutuchající chuť něco nakupovat. Rady typu „počkej si 24 hodin a nakupuj až další den“ pro mě nejsou stavěné. Já potřebuju aspoň 72 hodin, než opadne ten největší záchvat 😀
Pokračovat ve čtení →Období ideální na hraní
V poslední době fotím hlavně při procházkách ve městě. I když krajinářskou fotografii pořád obdivuju a podařilo se mi pár snímků, se kterými jsem fakt spokojená, oblíbila jsem si foťáky, které jsou lehoučké a malé a můžu je mít stále u sebe. Dokonce se učím fotit street i hodně širokým sklem – 16 mm na Fuji (24 mm na full frame). Znamená to, že musím fakt hodně blízko, protože takto široké sklo už dost „zmenšuje“ . Je to obrovská výhoda pro lokality, které jsou těsné, není tam místo nebo je tam hodně lidí. Nebo všechno dohromady.
Pokračovat ve čtení →Low buy nakonec není to nejtěžší
Dokud člověk sleduje výkladní skříně a nabídky e-shopů, nehrozí, že by byl někdy spokojený s tím, co má. Dokud upínáme pozornost na všechny ty nejnovější vynálezy od výrobců, honí se nám v hlavě hlavně to, co ještě nemáme místo toho, abychom si cenili toho, co můžeme používat. A velice rychle zapomínáme na to, proč jsme si ty věci, které máme doma, vlastně pořídili.
Pokračovat ve čtení →Únor a test nastavených hranic
Zadala jsem si pevnou částku k našetření a začala jsem počítat, kolik měsíců budu potřebovat s konkrétní spořicí rychlostí. Úkolem low buy není zatrhnout si žít, ale dokázat vybudovat rezervu. Tím, že zvládnu vybudovat polštář tak, že budu mít finance odložené bokem a nebudu na ně sahat si pomůžu hned několikrát. Nebudu muset do rychlých půjček, pokud se něco fakt vymamlasí, naučím se zacházet se svými financemi a naučím se uvažovat v širším měřítku, než je jenom jedna výplata a druhá výplata.
Pokračovat ve čtení →