Píšu

Který úhel si vybrat?

Vždycky jsem měla slabost pro ženy, které si v médiích dokázaly vytvořit pověst éterických bytostí, kterým každý ubližuje. Ať už se jednalo o Ivetu Bartošovou nebo vévodkyni Meghan, mám v sobě něco, co dokáže cítit ten příběh uvnitř, i když je realita kombinací naivity, sebestřednosti a absolutní hlouposti. Ale i tak: kdo by nesoucítil s člověkem, který chce jenom žít v kruhu královské rodiny / který chce jenom zpívat, ale všichni kolem mu házejí klacky pod nohy?

Lidský život umí nabídnout pár takových výzev, kdy všechno nejde podle plánu. Díky tomu je každý z nás do určité míry schopný chápat, co se může dít a jak se člověk může cítit. Jen pak záleží na míře sociální gramotnosti. Záleží na tom, jak moc jsme schopní číst neverbální signály, řeč těla, pomlky v řeči a pohled očí. A pak taky odlišit, co je herectví a co je bezbřehá naivita podpořená jájínkovstvím a kde se nejedná o bezpráví, ale o ťafku od života, která má člověka vrátit zpátky na zem.

V současné době tady máme mediální anarchii. Kdysi se novináři věnovali dohledávání zdrojů a dbali na to, aby to, co píšou k něčemu bylo. S rozvojem internetu a s nástupem blogů a sociálních sítí, které navíc budují algoritmus na základě vyvolávání senzací a na tom, kolik lidí se u příspěvku zastaví bez ohledu na skutečný obsah sdělení se musíme připravit na úplně jiné zacházení s médii. S ohledem na cílení na senzace se nabízí rovnou noviny a zprávy vypnout, ale faktem zůstává, že ten nadhled a zdravý rozum stejně musíme vypěstovat, jinak s námi budou manipulovat podle vlastní vůle.

Ať už jsme na kterékoliv straně barikády, musíme se naučit zacházet s nově nabytým množstvím svobody projevu, které nabádá různé lidi k různým činům. Zároveň musíme myslet na to, že se po internetu šíří hlavně to, co v sobě má virální potenciál a už vůbec nezáleží na tom, jestli je sdílený obsah pravdivý nebo etický. Jednoduše záleží jenom na tom, jestli přitáhne lidi.

Všichni máme právo považovat se za chudáčky. Je otázkou, jestli nám podobný životní přístup přinese klid a štěstí. To přesvědčení, že jsou naprosto cizí lidé povinní cokoliv, od skákání kolem nás až po tisk jenom těch článků, které se nám hodí je jako mentální vězení, které nás neposune dál. Stačí se podívat na instagramové účty českých influencerek. Jsou ženy, které bez nové kauzy ráno nevstanou, a jsou ženy, které mají podobné věci na salámu a pořádná kauza kolem jejich jména nemá šanci vzniknout. Ne proto, že by byly dokonalé nebo nedělaly chyby. Jednoduše jenom proto, že se o podobný styl komunikace nezajímají a žijí si svým životem.

Ne proto, že by hejtry neměly. Ale proto, že jim nevěnují pozornost a neživí jejich příspěvky dostatečně ublíženecky laděným vystupováním. Hledejme si vzory, ale přemýšlejme u toho a nevisme jen na nich.

2 komentáře u „Který úhel si vybrat?“

  1. Moc hezky napsáno. Co tak vidím na některých lidech ze svého okolí, tak považovat se za chudáčka opravdu štěstí ani trochu nepřináší. Co jim to dává, mi není tak zcela jasné, ale asi určitý klid. Nemuset přebírat za některé věci zodpovědnost, no, může to být v určitých situacích docela lákavé.

    1. Andrea V. říká:

      Jo, odpovědnost hodíš na Osud a jen se vezeš. Přitom člověk nemusí jít do extrému. Stačí když začne po kouskách

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *