• Zápisky

    Bloudím mezi vlastními fotkami

    Naprosto věřím tomu, že jsou věci, ke kterým se člověk musí profotit. A myslím, že rozumím tomu, proč má tolik fotografů na poličkách monografie od autorů, kteří netvoří stejný žánr jako oni. Když si člověk chce odpočinout u hezké fotografie, je pokaždé lepší, když mu ty obrázky nepřipomínají jeho práci, a navíc každý jeden člověk nemůže fotit kompletně to samé jako ten druhý. Bez ohledu na to, že oba dva inspirují lidé nebo příroda.

  • Zápisky

    #positive2020: Co se roku 2020 povedlo?

    Začátek nové dekády si nikdo z nás nepředstavoval tímto způsobem. Už vůbec jsme nepočítali s tím, že se nové nákazy chytí politika a farmaceutické firmy a z Covidu udělají kvalitní mediální masírku. Je čím dál těžší selektovat data a o roce 2020 mluví čím dál víc lidí jako o katastrofě. Teri a Kája začaly s výzvou #positive2020 a sepsaly články o tom, co jim letošní rok přinesl pozitivního. Ne, rok zdaleka není u konce a už mi stihl odejít blízký člen rodiny; o to důležitější bude nezapomínat, že každý průser má víc tváří.

  • Zápisky

    Můj boj s ráčkováním: Vychytávám první chyby

    Co jsem začala mluvit, vyslovuju pořád stejně. Sama sebe neslyším. Přesněji řečeno, slyším jak říkám R, ale už neslyším, že ho vyslovuju velárně ( = ráčkuju) . Naposledy s tím měly problém děcka na základní škole. Od doby, kdy se do mě lidi kolem přestali navážet, jsem na svoje ráčkování zapomněla. Pouze ale do doby, než jsem si začala namlouvat do diktafonu do mobilu nápady na články na web.

  • Zápisky

    Jedna lekce

    Že si já nedám říct. Celý letošek se nese ve znamení jedné jediné lekce: noviny nejsou všechno. Ať už se jedná o názor na Pavlínu z MasterChefa, nebo o tendence žurnalistů radikalizovat prezidentské kandidáty na jednu, nebo druhou stranu. Je jednoduché soudit, když projíždíte jenom ty novinové titulky, ale nevěnujete ten čas, abyste si zjistili něco o konkrétních názorech nebo nevěnujete ten čas, abyste si pustili některý z dílů MasterChefa, abyste si na Pavlínu udělali názor sami.

  • Zápisky

    5 věcí, za které vděčím lockdownu

    Opruz, šikana, zkouška nervů – každý se na karanténu a plošná opatření dívá jinak. Začalo to v březnu, ještě to pomalu neskončilo a není vůbec jisté, jestli a kdy to celé skončí. I tak je dobré považovat omezení za příležitost dělat věci jinak. Stává se, že člověk vidí věci, které by za normálních okolností přehlédnul, a celý Covid mu pomáhá žít jinak.

  • Zápisky

    O konspiracích a zastaralých důkazech

    Jenom jedna skupina lidí stále považuje fotografie za nezmanipulovatelný a nezpochybnitelný důkaz. Jsou to konspirační teoretikové a fotografie jsou jeden ze základních důkazních materiálů. Myslím si, že spousta toho vyplývá z jednoduchého faktu, že spousta teorií žije z nápadů z minulého století – vtělení mimozemšťanů, záměna ženy za muže a podobně. Jenom se obměňují jednotlivé tváře, aby návnada zůstala stále lákavá.