Čím krmíte svůj život?

Náš mozek nevidí přímo. Funguje na bázi elektrických impulzů a jenom elektřina mu zprostředkovává údaje o tom, co má zaznamenat zvenčí. Vzhledem k dosavadním poznatkům v oblasti lékařství a biologie je to docela heretická myšlenka, a co víc? Začíná se objevovat čím dál častěji a neurovědci lidem odhalují daleko menší jednotky než je jedna myšlenka. Seznamujeme se tak s pojmem qualia, která má označovat syrový vjem zvenčí ještě předtím, než jej interpretuje naše myšlení a celá naše zkušenost, ať už naučená nebo získaná.

Věda přichází s podobnou cestou, kterou už nějakou dobu razí seberozvojové knížky. Že realita není tak docela reálná, jak to může vypadat zvenčí. Že si naše vjemy dokážeme více než ze dvou třetin přizpůsobit tak, že můžou být jak pozitivní, tak negativní bez ohledu na nějakou základní neutralitu, protože ta jednoduše neexistuje – existuje jenom qualia, základní vjem, který přijde zvenčí, a i tento základní vjem hodně rychle zpracuje naše vědomí a ohne ho do podoby, která nejvíc ladí s tím, co jsme zvyklí prožívat a jak nejčastěji procházíme naším životem.

Najednou dostávají všechny ty myšlenky, že je jenom jedna pravda, úplně jinou příchuť a člověk se logicky začíná ptát, jak moc je tedy možné ohnout svůj vlastní život do žádoucí podoby. Pokud vnímáme “jenom” přes elektronické impulzy, které se dají zabarvovat a ohýbat, co všechno s naším životem dokážeme udělat? A jestli vnímáme “jenom” na základě elektronických impulzů, jsou tedy inspirace a intuice (dostávání informací “zvenčí” ) taky elektronické podstaty?

Jestli jenom elektřina vyvolává všechny naše emoce, jak jednoduché musí být zvládat s nimi pracovat? Jenže jsme naučení vnímat se určitým způsobem a přijmout myšlenku, že jsme se svým vlastním naložením schopní nakládat kompletně po svém může být těžké a zpočátku utopické. Dokud si s tím člověk nezačne hrát. Dokud se z jednoho mizerného dne nevyspí a nevzbudí se další ráno klidný a plný energie. Dokud si nevšimne, že mu katastrofické scénáře v hlavě dokážou ovlivnit dech, žaludek i slzy. Naprosto virtuální “sny” mu naprosto reálně a hmatatelně ovlivní okamžitý zdravotní stav.

Dokud si neuvědomí, že mu dlouhodobý pracovní stres může pomáhat k chronickým bolestem hlavy, k poruchám spánku nebo k žaludečním problémům. Jsme zvyklí část z toho slýchat od doktorů, ale mnohdy si nespojíme, že tady psychická entita umí vyvolat reakce přímo na fyzické bázi. A protože umíme svoji vlastní hlavu většinou dost dobře ovládat, umíme si sami vybrat, co chceme vnímat, jak chceme myslet a jakým způsobem chceme zatěžovat naše tělo.

Všichni většinou víme, že stres umí vyvolat určité reakce v těle. Málokdo z nás si ale zvyká působit na naše tělo opačným způsobem a spíš než škodit si nejsme zvyklí dopomáhat v dobrém. Zkusme to pro jednou vzít obráceně. Zkusme se krmit konstruktivními věcmi. Vím, že to bude znamenat odříznout zprávy, ale zkusme si udělat detox od věcí, které nám způsobují svírání hrudi a mizernou náladu. Zkusme o sebe na chvíli pečovat naprosto opačným způsobem, než jsme si doteď zvykli. Zvlášť teď po tom všem si to zasloužíme a po tom roce a půl pod strachem z Covidu si zasloužíme všichni detox. A pak úplně jiný přístup, ale to už bude na nás.

3 Comments

Čerf 7. 9. 2021 Reply

Myslím, že pravda je skutečně jen jedna, ale prožitek z ní může mít tisíce podob :-).

Marie Veronika 10. 9. 2021 Reply

To, že se krmíme hlavně katastrofickými scénáři a neopodstatněnými strachy a vlastně jsme sami na sebe dost zlí, je bohužel nepochybně pravda. Rozhodně souhlasím s tím, že změnit to by znamenalo významně zvýšit kvalitu života úplně ve všech směrech. Na druhou stranu jsem ale u filosofií typu “máš všechno ve svých rukou” vždycky dost obezřetná. Za hranicí našeho blahobytného západního světa, kde je už po dlouhá desetiletí mír a stabilita, může tohle krédo nabývat dost cynické až kruté podoby.

Andrea V. 10. 9. 2021 Reply

Tady u nás je dokonalý klid. Jak klimaticky, tak politicky. Možná proto máme tolik času řešit scénáře, které se nikdy nestanou. Když nedostaneš katastrofu zvenčí, vymysli si ji.

Napsat komentář