6 drobností, které mi zlepšily rok 2020

Už jsem psala článek o pozitivech, které mě potkaly v roce 2020. Ke konci roku jsem si připravila něco podobného. Nejsou to zrovna pozitiva v pravém smyslu toho slova. Jsou to drobnosti, které mi ten rok zpříjemnily.

Nový klávesák v Olympicu

Ne, do minulého týdne jsem Olympic nijak zvlášť nesledovala. Teprve až v posledním čísle Reflexu jsem zaznamenala, že Petr Janda zmiňoval jméno Pavel Březina. Utrpěla jsem menší šok – Březinu si pamatuju z dřívějška, v roce 1993 nahrál s Argemou album, kde je téměř výhradním autorem hudby a jedná se o jedno z mých nejoblíbenějších alb. No, a zrovna tento člověk v červnu vyhrál konkurz do Olympicu. Takový šok jsem delší dobu nezažila 🙂

Příležitost vytřídit hlouposti

Sice mi to pár měsíců trvalo, ale tento rok mi umožnil vytřídit všechen možný crap, o kterém jsem ve svojí rutině ani nevěděla. A umožnil mi začít znovu tvořit, za což jsem vděčná.

Sebrala jsem odvahu

…na míchání domácích masek na vlasy. Jsem typ, který si potřebný produkt raději koupí, ale třeba na podporu vln u vlasů jsou rýžová voda nebo maska z želatiny nejrychlejší a nejvýkonnější věc, která může doplnit protein. Kousla jsem se a zkusila naplácat to na hlavu. Ale masku mám na cestě, to zas jo…

Svůj recept na street foto

Člověk má strach, že mu něco uteče. Nejdřív má obavu zaměřit se na jeden prvek (co když nebudu fotit všechno a něco mi uteče) a pak zase má strach vypíchnout konkrétní styl a konkrétní záběry (co když nebudu mít co fotit) . Namíchala jsem si ve foťáku recept na film Kodak Tri-X 400 (kontrastní černobílý materiál) a uložila si jej jako jednu z možností. Mívám chuť i na barvy, ale tu černobílou simulaci využívám čím dál častěji.

Soros, migranti, kavárna a sluníčkáři

Za posledních deset let se rozšířilo slovo “pizda” jako synonymum pro oponenta a za poslední čtyři roky se nebývale rozmohly konspirační teorie v souvislosti s českým politickým prostředím. Rok 2020 mi pomohl zpozorovat tyto tendence a já jse rozhodla, že tento přístup nebudu podporovat. Znamená to skoro úplně omezit Facebook a dávat pozor i na Twitteru. Paradoxně je Instagram jedna z mála sociálních sítí, kde si můžu přísně a bez výjimek vyselektovat bublinu, která se mi bude ukazovat.

Deník

V září 2020 jsem začala znovu psát deník. Jsem typ, který si potřebuje dělat pořádek v hlavě. Není to zrovna nutné denně, ale minimálně třikrát týdně mě vedou automatické procesy k tužce a k deníku a já se potřebuju vypsat. Několikrát jsem s tím už praštila, ale zjistila jsem, že je to nejjednodušší způsob, jak ventilovat některé věci.

Poslední rok postavil všechno na hlavu. Když to vezmu kolem a kolem, měla jsem ještě velké štěstí. Dostala jsem šanci znovu zvážit pár věcí a byla bych ráda, kdyby mi to vydrželo i do dalšího roku.

5 Comments

Kája 28. 12. 2020 Reply

Psaní deníku je fajn, možná bych se k němu mohla vrátit. Dlouhou dobu mi stačí blog a poznámky v kalendáři.

Andrea V. 30. 12. 2020 Reply

Jsou věci a pochody, které na web psát nechci a do diáře se nevlezou. Nepíšu denně, ale sama na sobě cítím, že to potřebuju

Katy 16. 1. 2021 Reply

Street foto je skvělý, to potvrzuju. A kolikrát člověk zjistí, že zachytil něco zajímavějšího, než původně zamýšlel 😀

Natt 2. 2. 2021 Reply

Hezký článek! 🙂 Člověk si na roku 2020 musel najít spousty pozitivních věcí, aby se z toho nezbláznil 😀 🙂

Andrea V. 2. 2. 2021 Reply

Děkuji 🙂 Bylo to potřeba vzít i z této stránky, mám velké sklony zapomínat 😀

Napsat komentář