Fotím

ICM: Moje abstraktní království

Tak to určitě nikdy. Proč to není ostré? Jasně, pár rozmazaných čar. Když nezaostřím snímek já, je řečí že by zabraly celý Babišův putovní karavan a tady si z toho někdo dělá poznávací znamení. Když jsem se s abstraktní fotografií setkala na začátku svého foto snažení, bylo ještě moc brzo na to, abych něco zkoušela. Poslední rok nebo dva jsem začala na Youtube sledovat Kim Grant (Visualizing Scotland) a tam jsem se poprvé setkala s ICM focením.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Dopaminový fotodetox

Když jsem někdy v roce 2011 vybírala foťák, byly na výběr zrcadlovky Canon nebo Nikon a bezzrcátkový segment byl v plenkách. Časem se to změnilo a já jsem si začala hrát se všemi těmi menšími a lehčími systémy. Furt jsem měla pocit, že mi něco schází a doplňovala a obměňovala jsem arzenál, až jsem se dostala do fáze, kdy mám dost vyzkoušeno a můžu s jistotou říct, že jsem se všemi těmi aparáty nosila plus mínus podobné fotky bez ohledu na to, co za značku jsem zrovna měla v ruce.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Low buy květen: Od konzumu ke kreativitě

Je to pátý měsíc v kuse, co se věnuju svým financím. A je to první měsíc vůbec, co eviduju všechno to, co se mi honí hlavou ohledně nářadí na focení a co jsem neměla chuť foťáky a objektivy měnit. Netvrdím, že by nebyla lákadla nebo motivace. Jenom v sobě cítím brzdu. Vlastně dvě: nechce se mi čerpat ze spořicího účtu a nechce se mi řešit a prodávat technika, kterou mám doma. Kdybych měla pořídit všechny foťáky a objektivy, které se mi v květnu mihly v hlavě, mám doma techniku za 300 000 Kč jistě. Pojala jsem to jako výzvu: sledovat, co se mi líhne v hlavě a srovnávat to s tím, co se mi v hlavě líhlo pár týdnů zpátky.

Pokračovat ve čtení →
Fotím

Focení u vody

V sobotu jsem byla venku a nějak jsem zakotvila u teleobjektivu. Delší dobu fotím tak, že vybírám motiv, který mě zrovna zajímá, i když to je jedno focení příroda, jedno focení železniční most a jedno focení zase město. Dlouho jsem se snažila omezovat a řešit, jaký fotograf vlastně budu, až jsem zapomněla fotit. Tak si to teď vynahrazuju a místo určování co vlastně budu fotit raději rovnou fotím.

Pokračovat ve čtení →
Fotím

Fotografka dva v jednom

Co bych dělala, kdybych mohla úplně všechno? A co bych fotila a kde, kdybych si mohla vybrat naprosto beze strachu? Začala jsem zlehka tou druhou půlkou dotazu a minulý týden jsem jela fotit do Bzence. Tam si mě našly přírodní motivy a velice šikovně udělaný zámecký park. Matně jsem si ho pamatovala z návštěvy někdy čtyři roky zpátky a od té doby jsem tam nebyla.

Pokračovat ve čtení →
Fotím

Čarodějnice mi na Filipojakubskou noc uhranuly foťák

Už minulý měsíc se mi honily hlavou představy o tom, co nového si pořídím na focení. A stálo to za to. Od Sony A7C jsem se dostala přes Olympus EM5 mark III až po Nikon Z a to všechno během několika mála dní. V květnu mi Vesmír přiložil další level: po velice dlouhé době jsem byla fotit „reportáž“ a na můj vkus jsem přinesla víc neostrých fotek, než bývá mým zvykem.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Low buy duben: Čas minimalizovat apríly ve financích

Nepomůže změna pravidel. Pomůže až změna přístupu. Můžeme si nadiktovat celou stránku požadavků na low buy a na zacházení s penězi. Dokud se my sami nenaučíme myslet jinak, bude to jenom tupé memorování a po skončení výzvy skončíme tam, kde jsme byli předtím. V dubnu, po čtyřech měsících s přemýšlením o penězích, cítím první změny v přístupu k nákupům. Viděla jsem množství různých zápisníků, nekoupila jsem ani jeden a nemusela jsem ani nic zakazovat. Jednoduše jsem viděla, že bych je zase měla prázdné a k ničemu bych je nevyužila.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

To jsme taky bývali my

Psal se rok 2007 a já jsem začala blogovat na blog.cz – tehdy jsme byli celkem malá komunita a celkem jsme o sobě věděli, aspoň většinou. Všichni jsme začínali, učili se v tom chodit a dospívali jsme prakticky v blozích a na internetu. Pamatuju si z té doby mnoho jmen a některá z nich pořád ještě navštěvuju. Když už nic, tak aspoň čas od času, abych věděla kam jdou a jak se vyvíjejí. Tehdy mě zajímala i ezoterika a energie kolem toho. Potřebovala jsem si uspořádat pár věcí sama v sobě a ezo tematika mi v tom tehdy pomáhala.

Pokračovat ve čtení →
Fotím

A co bude dál?

Moje zvyky byly až do letošního ledna stejné. Jak s Nikonem, tak potom s Panasonicem. Pořídila jsem si jedno tělo a jeden objektiv, pak jsem se začala poohlížet po tom všem, co ještě nemám, nakoupila jsem si další těla a další objektivy a pak jsem hledala jiný systém – abych si koupila jedno tělo a jeden objektiv a měla klid na focení. Rychle mi došlo, že to tak dlouho nepůjde. Zvlášť když jsem si začala cíleně všímat, kolik různých fotografických systémů mi dokáže mozek naservírovat za jediný den jako vážnou variantu k nákupu. To se dokážu dostat od malého micro four thirds snímače až k full framu a u všeho cítím tu myšlenku, „že budu mít konečně klid na tvoření“ . Až na to, že to začne jedním tělem a jedním objektivem, pokračuje to dalšími nákupy a končí to zase u jednoho těla a jednoho objektivu, abych nemusela přemýšlet a mohla jenom fotit.

Pokračovat ve čtení →
Píšu

Se vztahem, nebo bez něj?

To tak dneska pronesla Kristýna Dolejšová alias @hellochristie na Instagramu zajímavou myšlenku. „Tvrdím, že je mi bez vztahu dobře, ale kdy jsem byla bez vztahu naposledy? Pokud jsem náhodou zrovna nikoho neměla, proháněl se mi někdo aspoň v hlavě. „

Pokračovat ve čtení →