Začaly se mi kumulovat fotoaparáty. V srpnu nastala ideální konstelace hvězd či co (nebo jsem se zdravě naštvala) a spousta toho šla z domu. Prodala jsem dvě těla, třetí ještě čeká na Paladixu v bazaru a moje sbírky opustil jeden zoom objektiv a dvě pevná skla. Minulý měsíc jsem si pořídila zoom 10-24 mm a nechávat si 14 mm pevné sklo jsem vyhodnotila jako kravinu, i když jsem si chvíli říkala, že bych si ho mohla nechat na street. Po zralé úvaze jsem uznala, že ten objektiv 18 mm je na mě dostatečně extrémní a širší focení pokryje ten zoom. Původně jsem si říkala, že bych prodala ještě nějaké to pevné sklo navíc, ale nakonec jsem si nechala jak 18 mm, tak 35 mm čistě jenom kvůli tomu, jak kreslí.

Jsem unavená. Začalo to pátého srpna, když jsem si na Paladixu založila účet. V průběhu svého low buy roku jsem zjistila, že nejsem člověk, který by uživil dva fotoaparáty a že si větší foťák / menší foťák raději pošéfuju výměnou objektivu. A že je moje X-T2 skvělý stroj, ale přece jenom pomalý a v kombinaci se starší edicí Fuji objektivů brutálně pomalý a opakovaně nepřesný a nespolehlivý. Vzhledem k tomu, jak je X-T2 pomalá a jak se chová v kombinaci se staršími objektivy, asi zůstane ve vitríně.